Milá Lisarah,
píšu dnes dopis pro Tebe ve zvláštní náladě,
home-sick tady tomu říkají, zvláštní slovo.
Když mi bylo patnáct s mým prvním klukem,
hokejistou, jsme si vysnili stěhování do Kanady. V našich představách jsme
si postavili dům (to jsem tehdy ještě nevěděla, jak papírové místní domy jsou),
vybavili ho do posledního detailu a matně si vzpomínám, jak jsme se nemohli
shodnout na barvě povlečení, jako mladí jsme dokázali věnovat hodiny a hodiny
snění o tom, jaký bude náš život za velkou louží (když jsem o mnoho let později
vystoupila na mezinárodním letišti YYC, vypadalo a odvíjelo se všechno docela jinak).
Doma jsem snila o cestách, o dobrodružství, o
cizích krajinách a o příbězích cizích lidí. A najednou v cizině, jako by
člověk oplakával všechny ty dávno minulé časy a místa, která už nejsou tatáž a
urputně ve vzpomínkách hledal takové, kterému by mohl říkat domov a byl ochoten
se vydat na cestu okamžitě a riskovat zklamání, že už nic na tom místě nebude
stejné, jako v jeho vzpomínkách.
Mám tolik ráda květen v Praze. Dlouhé
procházky, noční nábřeží, chlad od řeky se mísí s horkými proudy a čím více se
stmívá, tím je vůně lip intenzivnější. Koruny stromů obsypány a obaleny
v nadýchané pěně světle růžových květů sakur, pastelová záplava chuchvalců
květeny, sedmikráskami flekaté louky a útlocitnost, kterou v nás vyvolává
ta křehká stydlivá tvář jara. Žlutozelené střapaté ostrůvky trávy na Petříně a
celá ta patetická radost psů, dětí i dospělých z opojné svěžesti jara.
„Kulovitá existence… existence, která nemůže nikde
setrvat, která se nesmí nikdy usadit, která se musí stále kutálet.“ „Nebyl jsem
schopný si vybudovat nový život. A také jsem to v podstatě ani skutečně
nikdy nechtěl.“ E. M. Remarque, Noc
v Lisabonu Proto se člověk vrací? Uskutečňuje experiment
emigrace, aby se přesvědčil o tom, kam patří životem v zemích, kam
nepatří?
Jenže ve skutečnosti se emigrantům možná stává
občas tohle: „Má vlast ze mě proti mé vůli udělala kosmopolitu… teď jím
musím zůstat.“ E. M. Remarque, Noc v Lisabonu
Opatruj ten náš poklad, kterému říkáme doma.
M
Žádné komentáře:
Okomentovat