čtvrtek 28. dubna 2016

Téma 65: Pravda a jiné lži

text od lisarah:

Nelži

Neříkej

Neraď
Nesuď
Nebuď

Žij

(se mnou)


text od Medy:


Pravda a jiné lži

Ve víně je pravda. Říká se to tak?
A tak jsem se po pár doušcích nového vína zeptala: "Proč spolu nejsme?"
"Takhle hloupě se ptají malé děti," řekls mi na to.
"Malé děti ale nejsou hloupé. Malé děti ještě neztratily schopnost ptát se správně."
"V tuto hodinu se prosím nepouštějme do žádných filosofických debat," doléváš mi.
"Proč mi neřekneš pravdu," naléhám.
"Pravda se ničím neliší od všech lží."
"Jak to myslíš?"
"Sám už nevím, co je pravda. Pravda je jen to, že když jsem s tebou, vždycky někde musím lhát a to už nechci."

*********
Na co se můžete těšit za týden? 
Na příště Meda zadala: "Goog luck, you pretty struggler"

čtvrtek 21. dubna 2016

Téma 64: Život je plný různých cílů

text od Medy:

Život je plný různých cílů

Dnes se v hromadném emailu, co si píšeme s holkama z vysoké, Maruška ptala: "Už je Alička v cíli, nevíte někdo?" Maruško, kéž bych byla, to se celé pozná až nakonec, zatím nezbývá než jít a neohlížet se, mé první pocity jsou takové: tohle je the right direction.

Dala jsem si pauzu. Včera jsem obepsala pár inzerátů a shromáždila čísla na kontraktory a vinařství. Zítra je budu obvolávat (telefonování se trochu děsím, moje angličtina není ještě úplně fluent). Bydlím u Seleny, jihoameričanky, tuším ve středních letech, kontakt na ní jsem sehnala od mé kamarádky už tehdy v létě u malinovkou ulepeného stolečku Holešovického Biooka, kdy vznikalo moje dobrodružství a líhla se tahle fantastická změna, mluvíme spolu česko-španělsky, takže tady to taky nebude moc to improve my english. Ale dávám si na čas, není kam spěchat, takhle země mě vzala do náručí na celý rok, když budu chtít. 

Sedíme na zahradě, popíjíme kávu, slunce pálí, jsme dvanáct kilometrů od moře, což se pozná na vlhkosti vzduchu, už dvakrát jsem si musela namazat obličej a stejně mám pocit, že se mi pálí. Mám prázdniny. Těžko říct, co bude, ale tohle je takové bezčasí, takové vypnutí, o jakém se mi ani nesnilo. Bydlím tu za 60 NZD na týden, což je fantastická cena. I kdybych hned nesehnala práci, můžu se tu měsíc krásně rekreovat, než začne na jihu zima. Potřebuju sehnat kolo, abych byla trochu mobilní, všechno je tu tak roztahané, pěšky se to skoro nedá. Odpoledne se chystám do města - by walk - to tu člověk vypadá jako blázen a rozhodně každý pozná, že nejste místní.

Ten samý den večer

Málem jsem se cestou ztratila. S příšerně těžkou taškou zaříznutou do ramene. Offline mapy forever! Jen zadáte cíl a je to! Všichni tu mají dům a obrovskou zahradu, z jednoho konce města na druhý nedojdete za světla. Velkorysé město o třicetitisících obyvatelích bez jediného paneláku, romanticky sevřené ze dvou stran horami, z třetí vinohrady a z té poslední mořem. A já nemám ani auto, ani skútr, ani kolo, na ty 3 týdny, co se tu zdržím, jsem vyhodnotila kupovat a záhy prodávat auto jako zbytečně otravnou záležitost, ale kolo by bodlo. Dnes mi tu Seleny kámoš nabídl jedno od jeho ex, ale musí se jí prý nejdřív zeptat, tak uvídím zítra. Přiletěl prý se mnou v miniletadýlku z Auckl. Měl za sebou ale cestu z Evropy. Takže dnes jsem soucítila s ním a jeho jetlagem, který mu seděl za krkem, jako mně celý tento týden. Donesl SB (savignon blanc) 2015 omedajlovaný od shora až dolů, a tak jsem konečně ochutnala to místní pověstné víno. Ale jooo. Dá sa. Ale Morava je Morava, nechci být přehnaně nostalgická, ale to, co jsem zažila na Březáckém koštu, byl proti této surové rychlovce opravdový wine orgasm plný hlubokých citů. Rozhodně ale má plno času s tím něco udělat.


text od lisarah:

Život je plný různých cílů

Když jsem si kupovala letenky u Swiss Airlines, všimla jsem si jejich reklamního sloganu. Hlásal Život je plný různých cílů. Nejdřív těch pět slov moje oči jen přelétly, ale pak jsem se k nim vrátila. Zaujaly mě. Donutily mě přemýšlet. A to mám ráda. Tak dobře, zodpovězme si tuhle otázku - teď a tady! - Jaké jsou mé současné cíle?

Chci odletět do Kanady za kamarádkou. Chci jí pomoci smířit se se smrtí jejího otce. Chci žít v jiné zemi, vidět tamní krásy přírody i zajímavé výtvory lidí. Poznat jinou mentalitu. Zlepšit se v angličtině. Ano, tyhle všechny cíle se za touto cestou skrývají. Jen je za nimi ještě jeden, větší, skrytý před ostatníma - vyrovnat se s rozvodem. Zapomenout na svého muže, který mi lhal, podváděl, měl milenku, má s ní dítě, se kterým jsem už dva roky nemluvila. Ale kterého stále miluju. Jo, dobrej slogan, život je opravdu plný různých cílů.

*********
Na co se můžete těšit za týden? 
Na příště Lisarah zadala jako téma název jedné knihy: Pravda a jiné lži

čtvrtek 14. dubna 2016

Téma 63: Všechen smutek se dá snést, když ho zasadíte do příběhu

(autor citátu Will Graham)


text od lisarah:

Smutek v příběhu

Budík nezazvonil. Ani nemohl, nenastavila jsem ho. Proč bych to dělala, když mám roční dítě? Účinnější probouzedlo neexistuje. Žádný budík by ji ve dvě ráno nedonutil vstát, ale Markétka ano. Je to to období, kdy se dítě v noci probudí a dvě hodiny si chce hrát. Kdepak první měsíce, ale teď je to teprve náročné. Přes den se nezastaví, pořád musí být Markétce v patách - vyhazuje skříňky, utíká, kam nemá, vyžaduje neustálou pozornost, jídlo plive. Je to náročné, ale jsem za to ráda. Nemusím tak myslet na Františka, jak jsem to zvorala. Brala jsem ho jako jistotu ve svém životě. Vždy tu byl. Aby mě podpořil při psaní diplomky, aby se o mě staral, když jsem měla svoje příšerné migrény, aby mě pohladil, když jsem propadala do svého smutku. Po narození Markétky se můj život smrskl na vytahané ruce od nošení nemluvněte, rudé oči z nevyspání, hodinové procházky s kočárkem. Celé dny jsem trávila v teplácích a vytahaném tričku. Vím, že jsem po večerech byla nepříjemná, že jsme řešili samé přízemnosti (nový přehoz do ložnice, výběr hrníčků, stolek na balkón..). Velká změna oproti našemu životu před dítětem. Přesto jsem Františka pokládala za jistotu, která tu pro mě bude. A pak přišla facka z té nejméně očekávané strany. František se vrátil ke své první ženě. František se vrátil ke své první ženě, kterou opustil proto, že s ní nemohl mít dítě.

text od Medy:

Všechen smutek se dá snést


Jistě všichni znáte obraz Mony Lisy. Znáte její "úsměv". Když jsem ten obraz viděla poprvé, byla jsem překvapená z jeho velikosti. Žádný zvláštní zážitek z toho prvního setkání nemám. Byla jsem tehdy nevyspalá, rozlámaná z autobusu a pravá podstata věcí mi v tom věku pochopitelně unikala. Až když jsem ho uviděla nedávno znovu, a pak o něm v kavárně poblíž hovořila se svou dobrou přítelkyní, měla jsem najednou pocit, že jsme objevily něco velkého. 
Mona Lisa byla údajně ženou jakéhosi obchodníka, nikdo ale vlastně neví, v jakém vztahu byla k malíři. Jedno ale vím jistě, to, jak jí Da Vinci namalovat, jí zajistilo nesmrtelnost. Nikdy mě ale nenapadlo položit si otázku, za jakou cenu. Vysvlekl její tělo, ale hlavně její duši. Možná to tak chtěla, možná si to vůbec neuvědomovala. Ten hořkosladký "úsměv" zrcadlí víc než tajemství, zrcadlí především lásku a smutek. Všechna ta milostná tréma je možná ještě patrnější na kopii obrazu, kterou vytvořil (pravděpodobně ve stejném období, jako vznikl originál) Da Vinciho žák.
"Byla zklamaná. Nešťastně zamilovaná do malíře," řekla mi má přítelkyně. Jelikož je fotografka, podložila celou svou teorii ještě něčím mnohem zajímavějším. "Lidé si neuvědomují, že fotografie odráží mnohem víc osobnost a náladu fotografa než modela." Diskutovaly jsme celý večer o tom, zda to samé může platit i u obrazů. 
Podle mě takové zhmotnění bezbřehého smutku za rouškou úsměvu nemá v malířském umění obdoby. A možná i proto nás po staletí nepřestává tento obraz fascinovat.
Příběh, který se ten večer zrodil v mé hlavě, možná taky jednou napíšu. Bude zase o lásce. To vás asi nepřekvapí. Mona Lisa je pro mě důkazem, že všechen smutek se dá snést. A pokud budete mít pocit, že už se snést nedá, přetavte ho v něco, co vás přesáhne, pokud jste malířem. Nebo se nechte přetavit, pokud jste Mona Lisa.

*********
Na co se můžete těšit za týden? 
Na příště Meda zadala reklamní heslo letecké společnosti: 
Život je plný různých cílů

čtvrtek 7. dubna 2016

Téma 62: V životě je všechno o načasování

text od Medy:

Rozchod

Zima všechno vezme s sebou
Vůbec mě neznáš
Já nejsem nic pro tebe
Bývala bych ti dala všechno
Ale proč bych to dělala?
Mohl jsi tolik dostat
A já tolik ztratit
Možná je to takhle dobré pro tebe
Rozhodně dobré pro mě
Dělej co musíš

text od lisarah:

V životě je všechno o načasování

Získám to, až to přestanu chtít.
Kdybychom se potkali jindy, nebyli bychom dnes spolu.

Naše minulost se udála proto, abychom žili tuto přítomnost. (díky za to!)

Neúspěch ve škole, půl roku v nemocnici, dvakrát rozvedený milenec.
Hádky s otcem, naštvanost na mámu, nemluvení se sestrou.

V životě člověk udělá spoustu chyb. Ale to k tomu patří.

Všechno nás to vede dál naším životem.

To ale neznamená, že s tím nemůžeme nic dělat.
Naopak.

*********
Na co se můžete těšit za týden? 
Na příště Lisarah zadala citát: 
Všechen smutek se dá snést, když ho zasadíte do příběhu. Will Graham