Život je plný různých
cílů
Dnes se v hromadném
emailu, co si píšeme s holkama z vysoké, Maruška ptala: "Už je Alička v
cíli, nevíte někdo?" Maruško, kéž bych byla, to se celé pozná až nakonec,
zatím nezbývá než jít a neohlížet se, mé první pocity jsou takové: tohle je the
right direction.
Dala jsem si pauzu.
Včera jsem obepsala pár inzerátů a shromáždila čísla na kontraktory a
vinařství. Zítra je budu obvolávat (telefonování se trochu děsím, moje
angličtina není ještě úplně fluent). Bydlím u Seleny, jihoameričanky, tuším ve
středních letech, kontakt na ní jsem sehnala od mé kamarádky už tehdy v létě u
malinovkou ulepeného stolečku Holešovického Biooka, kdy vznikalo moje
dobrodružství a líhla se tahle fantastická změna, mluvíme spolu
česko-španělsky, takže tady to taky nebude moc to improve my english. Ale dávám
si na čas, není kam spěchat, takhle země mě vzala do náručí na celý rok, když
budu chtít.
Sedíme na zahradě,
popíjíme kávu, slunce pálí, jsme dvanáct kilometrů od moře, což se pozná na
vlhkosti vzduchu, už dvakrát jsem si musela namazat obličej a stejně mám pocit,
že se mi pálí. Mám prázdniny. Těžko říct, co bude, ale tohle je takové bezčasí,
takové vypnutí, o jakém se mi ani nesnilo. Bydlím tu za 60 NZD na týden, což je
fantastická cena. I kdybych hned nesehnala práci, můžu se tu měsíc krásně
rekreovat, než začne na jihu zima. Potřebuju sehnat kolo, abych byla trochu
mobilní, všechno je tu tak roztahané, pěšky se to skoro nedá. Odpoledne se
chystám do města - by walk - to tu člověk vypadá jako blázen a rozhodně každý
pozná, že nejste místní.
Ten samý den večer
Málem jsem se cestou
ztratila. S příšerně těžkou taškou zaříznutou do ramene. Offline mapy forever!
Jen zadáte cíl a je to! Všichni tu mají dům a obrovskou zahradu, z jednoho
konce města na druhý nedojdete za světla. Velkorysé město o třicetitisících
obyvatelích bez jediného paneláku, romanticky sevřené ze dvou stran horami, z
třetí vinohrady a z té poslední mořem. A já nemám ani auto, ani skútr, ani
kolo, na ty 3 týdny, co se tu zdržím, jsem vyhodnotila kupovat a záhy prodávat
auto jako zbytečně otravnou záležitost, ale kolo by bodlo. Dnes mi tu Seleny
kámoš nabídl jedno od jeho ex, ale musí se jí prý nejdřív zeptat, tak uvídím
zítra. Přiletěl prý se mnou v miniletadýlku z Auckl. Měl za sebou ale cestu z
Evropy. Takže dnes jsem soucítila s ním a jeho jetlagem, který mu seděl za
krkem, jako mně celý tento týden. Donesl SB (savignon blanc) 2015 omedajlovaný
od shora až dolů, a tak jsem konečně ochutnala to místní pověstné víno. Ale
jooo. Dá sa. Ale Morava je Morava, nechci být přehnaně nostalgická, ale to, co
jsem zažila na Březáckém koštu, byl proti této surové rychlovce opravdový wine
orgasm plný hlubokých citů. Rozhodně ale má plno času s tím něco udělat.
Život je plný
různých cílů
Když jsem si kupovala letenky u Swiss Airlines, všimla jsem si jejich
reklamního sloganu. Hlásal Život je plný
různých cílů. Nejdřív těch pět slov moje oči jen přelétly, ale pak jsem se
k nim vrátila. Zaujaly mě. Donutily mě přemýšlet. A to mám ráda. Tak
dobře, zodpovězme si tuhle otázku - teď a tady! - Jaké jsou mé současné cíle?
Chci odletět do Kanady za kamarádkou. Chci jí pomoci smířit se se smrtí
jejího otce. Chci žít v jiné zemi, vidět tamní krásy přírody i zajímavé
výtvory lidí. Poznat jinou mentalitu. Zlepšit se v angličtině. Ano, tyhle
všechny cíle se za touto cestou skrývají. Jen je za nimi ještě jeden, větší,
skrytý před ostatníma - vyrovnat se s rozvodem. Zapomenout na svého muže,
který mi lhal, podváděl, měl milenku, má s ní dítě, se kterým jsem už dva
roky nemluvila. Ale kterého stále miluju. Jo, dobrej slogan, život je opravdu
plný různých cílů.
*********
Na co se můžete těšit za týden?
Na příště Lisarah zadala jako téma název jedné knihy: Pravda a jiné lži
Žádné komentáře:
Okomentovat