Téma 84: Walter Mitty a jeho tajný život

text od Medy:

Walter Mitty a jeho tajný život

"To see the world, things dangerous to come to, to see behind the walls, to draw closer, to find each other and to feel. That is the purpose of life."

Je to takový roztomilý film, plný patosu, romantické lásky, který si uměl udělat legraci sám ze sebe. Takový Strašpytlík pro dospělé. Ale proč o něm píšu? Strach je teď moje velké téma. Když slýchávám na cestách různé příběhy, nepřestává mě udivovat, kolik obtíží museli tito lidé v životě překovávat. Neutuchající vášeň pro život mě vždycky fascinovala. Co je vlastně quintesencí života?

Strach rozděluje lidi v mých příbězích na dvě skupiny. Potkala jsem mnoho těch, jež operují ve svých životech jen s minimem změn pro zachování pohodlí, i těch, jež vyhledávají vzrušení a nejistotu přímo zbožňují. (Doma těch prvních, na cestách těch druhých. V nedávné studii bylo prokázáno, že cestování činí lidi šťastnějšími, to by mě zajímalo, jak to měřili.) Jak stárnu, rozumím jedněm i druhým, jen nepřestávám lobbovat za to, chtít od života víc. Ne, to není přesná formulace, spíš nebát se prožít toho v životě víc.

Až tenhle film zhlédnete, zkuste se taky nechat vtáhnout do příběhu, když vám někdo pokyne. Nebojte se jít blíž.

O dva dny později

Anebo ne! Žijte si každý, jak potřebujete. První část života jsem strávila tím, abych žila tak, jak si to někdo, na kom mi záleželo, přál. Tu druhou část jsem strávila vnucováním ostatním svého postoje k životu. A teď jsem v nové etapě. Nezříkám se svých předchozích textů, kterými jsem toužila vás posouvat. Jen mě prosím neberte příliš vážně.

text od lisarah:

Walter Mitty a jeho tajný život*

Walter Mitty byl slušný člověk. Ať jste se zeptali kohokoliv, tohle vám o Waltrovi řekl. Že je slušný. Walter Mitty byl spořádaný občan malého městečka, kterých je v Americe nespočet. Každý den vstal v šest patnáct, nasnídal se, vzal do podpaží koženkovou aktovku a šel do práce. Osm hodin seděl za kancelářským stolem a zabýval se čísly. Mitty byl skvělý účetní, jakého by brala každá firma - byl precizní, přemýšlivý, zodpovědný, neměl osobní život, a tak mu nevadily dlouhé hodiny přesčasů. Všichni Waltra Mittyho brali za milého, tichého, trochu šedého chlapíka, který je ničím nedokáže překvapit. Ano, pro okolí byl Walter Mitty nudný, nezajímavý člověk.

Ale všichni v sobě máme nějaké vášně, přání, tužby, sny. A ani u Waltra tomu nebylo jinak. Walter chtěl vyhrát závod. Rád se v televizi díval na běžecké závody a chtěl jednou pocítit, jaké to je, když do cíle doběhnete první a protnete pásku. Problém byl v tom, že Walter nechtěl chodit běhat - nesnášel tepláky, natož elasťáky, kraťasy, tenisky. Mitty měl odpor ke sportovnímu oblečení. Co s tím? Trénink nebyl problém - koupil si běžecký trenažér a běhal ve spodním prádle. Každý večer dvě hodiny. Byl vytrvalý. Bavilo ho to. Zlepšoval se. Rovnal si myšlenky, rád si utíral zpocené tělo do ručníku, vnímal slanost svého úsilí.

Po půl roce intenzivního tréninku se přihlásil na závod, který se konal v sousedním městě. Byla to poměrně krátká trasa, tři míle. Zaplatil přes internet poplatek, vzal si na pátek volno v práci, dojel do sousedního města, ubytoval se zde - a teď už mu nezbylo, než vyřešit to, co odkládal, jak jen to šlo - v čem poběží. Džíny. Dovolí mu to organizátoři? Walter se zarazil uprostřed pohybu, s kalhotami v jedné ruce, a uvědomil si, že je to nesmysl. Vyvolal by akorát posměch, že běží v riflích!  Druhý den ráno, asi hodinu před začátkem závodu, nasedl do svého šedého auta, a odjel domů. Od té doby už nikdy neběhal, ale myšlenka, že se skoro zúčastnil svého vytouženého závodu, mu zůstala už napořád.

* film neznám, neviděla jsem, nevím, o čem je..můj příběh vychází pouze z názvu filmu a mé představivosti

*********

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Lisarah zadala téma Na cizí svatbě.

Téma 83: Život už je takový

Život je už takový. Nedovolí vám uspořádat všechno tak, jak vy si představujete. Nedovolí vám uniknout před emocemi, řídit se v životě jen intelektem a rozumem! Nemůžete si říct: "Budu cítit to a to a nic víc." Život, ať je jakýkoliv, rozhodně není rozumný.

(citát z knihy Agathy Christie - Temný cypřiš)

text od lisarah:

Život už je takovej

Chtěla jsem si vzít Patrika, byl nadějnej fotbalista, mohl to někam dotáhnout. Chtěla jsem se mít, chtěla jsem se mít dobře. Neměla jsem o sobě nikdy přehnané iluze, věděla jsem, že nejsem chytrá na nějakou kariéru, ale myslela jsem si, že jako stepfordská panička bych obstála. Starat se o to, abych vypadala k světu, chodit s holkama na kafíčko, to mi vždycky šlo. Bavilo mě lakovat si nehty, klidně ve čtyřech vrstvách, jen ať to zabere víc času, vždyť jsem ho měla hromadu a nevěděla, co s ním. Já se vlastně do třiceti jen nudila. Nic jsem nemusela, a tak jsem nic taky nedělala. Jo, kdybych si vzala Patrika, mohla jsem v tom pokračovat dodnes. Ale já kráva se zamilovala do Jirky, co dělal u nás ve firmě poslíčka. Všechno šlo stranou, hlavně rozum, prostě byla to láska jako trám, to jako musím říct, i když teď, o deset let později se mi tomu ani nechce věřit. To ta každodenní rutina, věčné hádky o prachy, kterejch je neustále málo a o to, kdo děti vyzvedne ze školky. Jasně, že jsem musela do práce, neboť z platu státního úředníčka fakt nevyžijeme, a z lásky už vůbec ne. Ono to vypadá, že si stěžuju, ale já jsem vlastně celkem spokojená, s Jirkou se máme pořád docela rádi, umíme se spolu ještě smát. To jen to na mě občas dopadá, když kouká večer na fotbal, na anglickou ligu, a já zaslechnu Patrikovo jméno, že jsem mohla žít jinak.

text od Medy:

Život je už takový. Nedovolí vám uspořádat všechno tak, jak vy si představujete. Nedovolí vám uniknout před emocemi, řídit se v životě jen intelektem a rozumem! Nemůžete si říct: "Budu cítit to a to a nic víc." Život, ať je jakýkoliv, rozhodně není rozumný.

Vždycky mu život otravovaly jen vztahy. A přesto nikdy neuměl být "bez vztahů" ani minutu. Postupem času, kdy se pokoušel použít svůj intelekt, aby zabránil katastrofě, zjišťoval, že není dost velký psychopat, aby to dokázal. Vždy znovu a znovu uvízl v síti láskyplného mrhání časem. Zamilovávání a odmilovávání zaujímalo majoritní část jeho dnů. Proto se jednou provždy rozhodl být sám. Nic patetického jako že by vstoupil do kláštera nebo dobrovolně podstupoval celibát, jen rezignoval na svou funkci muže partnera a začal být mužem sólistou. Všechno šlo podle plánu poměrně dlouhou dobu. Až do minulého pátku. Byla mladá tak, že by mohla být jeho dcerou. Měla ten dar života, který působí jako afrodisiakum. Vůbec si ho nevšímala. Jakmile za sebou uslyšel cinkání jejích náramků, rozbušilo se mu srdce. Když lemem sukně zavadila o jeho kotník, věděl, že v noci nebude spát. Uvažoval, zuřivě vypočítával, že s takovou ženou, kterou milují všichni v místnosti, sotva vkročí, ho čeká jen další zklamání, ale už bylo pozdě. Život je už takový. 

*********

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Meda zadala jako téma název filmu Walter Mitty a jeho tajný život.

Téma 82: Bolest

text od Medy:

Bolest

Je bolest fyzická

To si pobrečíte

Zakřičíte

Není to lepší

Ale uleví se vám

Jednou jistojistě přebolí.

Je bolest srdce

Jak často jsem brečela 

Kvůli hloupostem

Byť tehdy jsem to nevěděla.

Je bolest z bezmoci 

Těžká jako hydraulický lis

Drtí vás 

Jakkoliv jste tvrdí 

Jako diamant 

Vás zavrtává do podložky

Neustupuje.

Ten, kdo mě dobře zná, mi řekl: 

"Nepřemýšlej nad tím, stejně nic nevymyslíš." 

Vymyslet tak lék na bolest

To jsem si celý život přála

Když mí nejbližší odcházeli 

A trpěli při tom

Když jsme zůstávali

A trpěli jsme

I dnes

Bolest zůstane neuhnětená

Jsem daleko

Nemám lék

Nemám ruce k obejmutí

Nemám slova...

text od lisarah:

Bolest

šlahouny minulosti prorůstají

seknou

zanechají stopu na srdci

krvavou

tak by to nemělo být

udusej je současností!

(neumím to)

*********

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Lisarah zadala citát z knihy Agathy Christie - Temný cypřiš:  

Život je už takový. Nedovolí vám uspořádat všechno tak, jak vy si představujete. Nedovolí vám uniknout před emocemi, řídit se v životě jen intelektem a rozumem! Nemůžete si říct: "Budu cítit to a to a nic víc." Život, ať je jakýkoliv, rozhodně není rozumný.

Téma 81: Léto, čas útěků od života

text od Lisarah:

Léto, čas útěků od života

Do Varů

Jedu do Varů na festival. Jako každej rok. Sbalím malý kufr - trička, kalhoty, šaty, šála, kdyby bylo chladno/ať si nespálím ramena, klobouk, sluneční brýle, plavky, kosmetiku, lékarničku, knihu na ukrácení čekání, a taky spodní prádlo a několik bot.

Je mi dvaatřicet a těším se jako malé dítě. Na to jak půjdeme s holkama do letňáku na film a vypijeme tam tři lahve vína rozlitého do plastových kelímků. V sedm ráno si půjdeme stoupnout do fronty. Za den zvládnu tři čtyři filmy (jeden bude dobrý, druhý slabší, u třetího usnu a ze čtvrtého uteču), oběd na kolonádě (halušky!). Při přemisťování z Thermalu do Divadla si dám teplou oplatku. Možná se poštěstí a uvidím i nějakou tu hvězdu na červeném koberci. Budu volná, usmívat se, poslouchat koncerty, sledovat festivalové vteřiny. Dám se do řeči s cizími lidmi při sezení na novinách, až budu čekat dvě hodiny na film. Bude to skvělej tejden jako vždycky.

-----

(Co na tom, že už půl roku mě moje práce štve a chodím tam se staženým žaludkem. Co na tom, že jsem pět let sama - těch pár pus s Patrikem a řádění během jedné jarní opilé noci s noname klukem fakt nepočítám - a že bych raději byla doma u telky v teple a pohodlí svého gauče s někým, před kým se nemusím malovat a o všechno zajímat. To je fuk, protože teď je léto, a v létě musíš být bezstarostný, veselý a opálený.)

text od Medy:

Léto, čas útěků od života

Jižní Pacifik, kdesi severně od hlavního ostrova Království Tonga leží malý, na mapě sotva patrný, ostrov jménem Uoleva. Když se jejich loďka blížila ke břehu kličkující mezi vlnami přílivu a Alice opět ustrnula nad krásou světla zapadajícího slunce, napadlo ji, že takhle daleko od domova už se nejspíš nikdy nepodívá. 

Měla léto uprostřed zimy, tak jak si to vždycky přála. Byla trochu nesvá, když už pátý den vysedávala na pláži a jen zírala na moře. Žádná slova, žádné myšlenky, žádné příběhy. Ale nechtěla to v tu chvíli jinak. Tohle spočívání jí přinášelo tolik klidu, který poslední roky neuměla najít. Moře ji toho naučilo tolik - vděčnosti, respektu, trpělivosti, pokoře, chápat zákonitosti, chápat souvislosti věcí. 

Před spaním si s mužem četli dopisy Karla Čapka prezidentu Masarykovi. A ona nabyla dojmu, že pořád mít na všechno názor, horlivě debatovat, horečnatě přemýšlet je nejen únavné, ale hlavně zbytečné. Najednou chtěla ve svém životě méně mluvit a víc poslouchat. A vyprávět příběhy až nakonec.

*********

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Meda zadala téma Bolest.

Téma 80: Tichošlápek

text do Medy:

Tichošlápek

"Tiše, potichoučku. Teď půjdeme do schodů tak potichu jako myška, jako tichošlápek," postrkovala něžně Bětku do zad babička. 

Byla noc. Sídliště utichlé a smutné. Její bačkůrky cvakaly o podlahu, i když se snažila, jak nejlépe uměla. 

"Babi, co je to tichošlápek?" Bětky hlas zazvonil ze čtvrtého poschodí.

Babička si přiložila šátek před ústa.

Sníh v říjnu. Opatrně nastartovala a v duchu si při tom opakovala, nejdříve pás, pak vyřadit, spojku, ručku, pomalu se rozjet. Neřídila mnoho let. Tolik činností už je teď jen na ní a to ještě svého muže ani nepochovala.

Lidé se pomalu začali scházet.

Rakev byla odkrytá, ale ona nemohla popadnout dech, aby došla až k ní. Nikdo ji nepodpíral, protože svého jediného syna už taky pochovala. Bětku hlídala sousedka. Vnučka jednou pochová ji.

Dokráčela až k oltáři, sedla si před rakev, protože klečet už nemohla a odříkala poslední modlitbu. Rakev zaklapla. Možná, kdyby byl člověk celý život sám, nikdo by mu neumíral, napadlo ji, když opouštěla kostel.

text od Lisarah:

Tichošlápek

Koukej, kam šlapeš

A hlavně tiše!

Jinak nikam nedojdeš

jisto jistě!

Buď opatrný

Přetvařuj se

Skrytě škoď

Vyčkej

Tvůj čas přijde

Každý pozná

Co jsi zač

A ty se budeš smát

*********

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Lisarah zadala téma Léto, čas útěků od života.