přišel říjen a s ním barvy. Procházky parkem, kde se listí zbarvuje do
pestré škály od žluté k červené, mě dobíjí energií. Zejména když k tomu
ještě svítí slunce. Máme tu letos opravdu krásný podzim. A mě těší o to víc, že
si ho užívám mimo Prahu. Teď jsme se vrátili po deseti dnech na Vysočině a na
prodloužený víkend zase jedeme mimo hlavní město.
Dneska jsem si řekla, že Ti napíšu pár střípků z podzimního knižního
veletrhu v Havlíčkově Brodě. Jsem ráda, že se nám na něj s manželem podařilo
vyrazit (rozuměj, že maminka pohlídala obě děti). Prožili jsme den, který
začínal přednáškou prof. Hilského o hře Marné lásky snaha, prochodili stánky na
veletrhu, nakoupili dětské knížky, pro sebe novinku od Svěráka Strážce nádrže,
kterou jsme si nechali i podepsat a ještě stihli besedu s polským autorem
Suroszem. Samozřejmě nechybělo i kafíčko.
V říjnu mě čeká ještě minimálně Listování a jedno divadlo, ale hlavně
si užívám přírody. A dětí (dneska Modřinka slaví tři roky!, ani o tom nepíšu,
jen bych se dojímala). A knih.
Mám pocit, že mě vše kultura, příroda, děti, dobíjí. Možná je to tím, že v těch
ostatních dnech je plno povinností, a tak se to tím vyvažuje.
Melancholický podzim je vhodný na čtení básní, tak děkuji za ty tvé, líbily
se mi.
Doufám, že krásný čas přírody máte i u vás. Já se loučím a jdu si vyzvednout
svoji dnešní oslavenkyni ze školky.
Lisarah
Žádné komentáře:
Okomentovat