Milá Lisarah,
dnes jsme se vyškrábali na krásnou horu s famózním výhledem. Když už jsme si mysleli, že jsme těsně pod vrcholem, otevřel se před námi nový – delší a strmější úsek – na němž jsme viděli téměř nepostřehnutelně se pohybující pestrobarevné tečky podobně odhodlaných nadšenců. Na dvou a půl kilometrech převýšení devět set metrů. Led. Sníh. Když jsme nemyslela zrovna na to, jak se posunout o další krok (později už krůček), napadalo mě, že šplhat se někam na vrchol je jako zdolávání těžkých pasáží v životě. Zachytáváme se všeho kolem sebe, abychom neklouzali zpět. Odřeme si kolena. Spadneme na zadek. Motá se nám hlava z té hloubky pod námi. Už tam chceme být, ale přitom je mnohem lepší soustředit se na každý jediný krok a mít namysli, že to nějaký čas potrvá, než se octneme na vrcholu, i když ho vidíme přímo před sebou. A připomnělo mi to příběh o zametání, který jsi mi kdysi vyprávěla, vzpomínáš?
Minuli jsme odbočku, trošku se ztratili z cesty a octli se pod skálou, na kterou jsme měli vylézt, abychom mohli pokračovat. A pod námi propast. Bála jsem se. Foukal silní vítr a já se na to prostě necítila. Muž mě podpořil a vydali jsme se zpátky. Pár metrů pod vrcholem jsme to otočili. Byla jsem zklamaná. Ale vím, že to bylo správné.
Při klesání ještě přišla jedna pasáž, kde jsem se prostě zasekla. Hystericky jsem odmítala jít dál. Člověk se toho o sobě po cestě tolik dozví. Když jsem byla mladší, tuším, že jsem byla odvážnější. Muž mě nakonec svým klidným hlasem a ujišťováním dokázal přesvědčit a pomohl mi jít dál (to on vybral tuhle cestu, muži mají pravděpodobně obecně rádi výzvy, nebo jen my ženy máme pud sebezáchovy hlouběji zakořeněný?).
Lisarah, nedávno mě napadlo, jestli bych si neměla dát pauzu od psaní. Myslím úplně. Usedala jsem k psaní s pocitem, že mám nějakou tvůrčí krizi a nejsem spokojená s tím, co píšu. Pak jsem náhodně zabrousila na stránky českého fotografa žijícího na Novém Zélandu a tam si přečetla tento citát od Ernsta Haase a myslím, že o tom ještě popřemýšlím.
Every work of art has its necessity; find out your very own. Ask yourself if you would do it if nobody would ever see it, if you would never be compensated for it, if nobody ever wanted it. If you come to a clear 'yes' in spite of it, then go ahead and don't doubt it anymore.
- Ernst Haas
M
Žádné komentáře:
Okomentovat