Hologram (aneb gram holého
těla v naší mysli aneb o sexu třikrát jinak)
Sex je
tabuizován v každé kultuře. Ale proč? Odpoutává pozornost lidí od zásadnějších
věcí odehrávajících se jim přímo před očima. Lidé se intuitivně zajímají o to,
co je zakázáno a porušováním pravidel jsou zaměstnáváni celý život už po
staletí. Důležité mezníky historie zinscenované mocí se přitom odehrávají bez
nich.
-
Jelikož jsem
zase zhlédla jednu hru, která mi hnula žlučí, úplně jsem se neovládla při
rozhovoru, který jsem ten večer poskytovala časopisu Kalendárium o
Pompejích.
Redaktor: Vypovídá všudypřítomná erotika v umění tedy o primitivnosti
tehdejší kultury?
M: Vůbec ne, naopak! Vrcholná díla pracují s erotikou, protože v době
vyspělé civilizace není žádné téma tabuizované a nástrojem moci. Ani sex.
Naivní a mylná představa. Jen zobrazovali to, co činilo jejich život krásnější,
plnější, veselejší, extatický. Dnešní kultura to nedělá jinak. I když naše
pojetí bývá občas takové sebetrýznivé a ublíženecké a jejím prostřednictvím
tady u nás rádi vzpomínáme na hrůzy minulosti, které jsme ani nezažili.
Ano nechala
jsem se unést. Jenže já už měla najednou nutkavou potřebu povznést naši kulturu
někam výš. Možná dokonce ji přes toto období nějak přenést. Jak píše M. Třeštík
"ironie, kritika a ukřivděná nostalgie", pod to bych se podepsala.
-
Helena byla
vždycky roztomile upřímná. Dokázala nenuceně mluvit o věcech, které by jiným
uvízly v krku. Naposledy, když jsem ji viděla, mi řekla: "Mám ráda sex. Je
to způsob komunikace. Jen jsem zjistila, že lidé nemusí být zamilovaní, aby
měli dobrý sex. Ani ženy a muži už vůbec ne. Ale i tak je lepší milovat."
Znělo to najednou z jejích úst jako přikázání, umocněné pohledem na malé
bříško, co se jí rýsovalo pod šaty.
Hologram
Občas si připadám neosobní, že to jsem já a přitom nejsem. Hologram bez
duše. Tělo bez myšlenek. Živý automat. Vnímá, ale necítí. Vím, kdo jsem - žena,
dcera, manželka, matka, sestra, kamarádka, sestřenice, neteř. Vymezená vůči
druhým. A vůči sobě? Kdo jsem? Přemýšlím, čím se to definuje. Konáním? Ráda čtu
a píšu. Nerada vařím. Jsem velký nervák. Často se snažím být pozitivní a hodná.
Jsem doma s Modřinkou. Celé dny spolu. Užívám si to. Občas to nedávám.
Stačí to?
Kdybych já byl někdo cizí, jak bych se hodnotila? Viděla bych nezaujatá
dobrého člověka, kterým bych chtěla být? Dokážu být lepší, než jsem? Nebo jedu
na doraz? Čím víc o tomto tématu přemýšlím, tím víc tápu. Otázky bobtnají,
odpovědi nenaskakují. Vím jediné - jsem.
*********
Na co se můžete těšit za týden?
Na příště Lisarah zadala citát z románu Emma od Jane Austenové:
"Kdybych vás miloval méně, dokázal bych o tom
mluvit více."
Žádné komentáře:
Okomentovat