ráno jsem se probudila,
šero, šedo, na okno vyhrávaly kapky deště. Všichni spali, zachumlaní v peřinách,
Lipi na mém břiše. Venku se ochladil a já to věděla.
Začal podzim.
Je prvního září.
Můj symbolický začátek.
Souvisí to se školními léty a s tím, že den předtím mám narozeniny.
Uzavírám a začínám nové
období.
Odpoledne jsem se koukala
s mužem na film Miloval jsem ji na motivy knihy Anny Gavaldy. Pohltilo mne
to. I když jsem knihu četla, viděla hrané zpracování v rámci scénického
čtení Listování.
S podzimem se balím
do teplých svetrů a choulím do pletených šál a do sebe. Spadané listí, sychravo
a ticho dní mi dovoluje být víc (se) sebou.
Těším se, co si sama sobě
řeknu a co se o sobě dozvím.
Kam půjdu dál.
Teď se ale půjdu schovat
pod deku a pustit si další film; čekají nás italští Naprostí cizinci. Zdravím z Prahy,
která je plná deštivého nástupu podzimu, a tak mi nedovolila psát o ničem
jiném.
Lisarah
Žádné komentáře:
Okomentovat