Pod orlojem
-Už mě děsně bolej nohy,
mami.
-Mě taky, mami!
-Nepůjdeme raději do
mekáče.
-Jooo, mami, pojď, dáme
si hranolky.
-Ty jo, brácha, jakou
myslíš, že tam budeme mít hračku?
-Já bych chtěl toho
červenýho, ten mi ještě chybí.
-Kluci, ještě vydržte,
pár minut, bude se vám to líbit.
-A na co, že se to máme
dívat?
-Vždyť jsem vám to
povídala!
-Já už to zapomněl,
promiň.
-Mami, já to taky asi
nevim.
-No tak dobře, až bude
celá, tak...
-Zase je tu lidí. Jsou
jak blbý, čumí nahoru. Co tam asi vykoukaj?
- No přesně, fakt
nechápu, prostě orloj a co jako.
-Hele pojď, ať se tím
davem prorveme, jinak tu schůzku nestihnem.
-Máš recht. Tupci jsou
to.
-Pamatuješ, když jsem tu
byli poprvé.
-Jasně, že jo. To bylo
naše druhé nebo třetí rande?
-Ty! Druhé, šli jsme na
výstavu. A přecházeli přes Staromák, když..
- Když začal orloj
odbíjet a my..
- A my se zastavili, oba
naráz, pohledli vzhůru a ty..
- Chytil jsem tě za ruku.
- Jo. A od té chvíle jsem
věděla, že chci bejt s tebou.
Pražský orloj
Do sluchátek
hrál ti
mladý pan Bay
A já se ti
posmívala
Pak získal plno
cen
Četli jsme
v průvodci:
Vinná réva
bohatý a veselý
život
Celý náš život
Cisiojan všechno
říká
On vrtí hlavou
na znamení
pochybnosti
Celý tvůj život
Ona přede len
Celý můj život
Proč štěstí
neumíme ocenit
v ten okamžik
kdy ho žijeme?
Promiň
že tě teď budím
Voláš mi
o mnoho let
později
Na astrolábu je
chyba
Mně už slunce
zapadlo
A tobě pořád
svítí
**********
Na co se můžete těšit za týden?
Na příště Meda zadala báseň:
Člověka
je možno nahradit
zaplatila jsem za to naučení
cenu, za kterou stojí. A.
Świrszczyńska
Žádné komentáře:
Okomentovat