čtvrtek 14. ledna 2016

Téma 50: Ve druhé osobě

text od Medy:


Ve druhé osobě

Když jsme se poprvé potkali. Tuším v kavárně na DAMu to bylo. Seděli jsme v kruhu dobrých přátel, ty příjemně opilá, jsi mě důsledně přehlížela. Když jsem se na sebe rozhodl upoutat pozornost a říct něco o tom, že tvé znalosti ruské literatury jsou ohromující, přestože jsem vůbec nevěděl, zda máš nějaké znalosti literatury (tím spíše ne zda ruské, ale připadalo mi, že bys mohla mít, vypadalas tak – jako Anna Karenina), když jsem se rozhodl tě vtáhnout do debaty a zároveň ti polichotit, uvědomil jsem si, že si nepomatuju tvoje jméno. Jenže jsem si to bohužel uvědomil, až když jsem zahájil větu slovy:
„To tady --- „ a mířil ostentativně a především hystericky ukazováčkem na tebe. Ani ses na mě nepodívala a řeklas s tím svým shovívavým úsměvem, zatímco jsi vyfukovala kouř na opačnou stranu, než jsem seděl:
„Lucka.“
Jenže mě to najednou připadalo moc vulgární jméno pro tak půvabnou ženu, moc domestikované (a to ty jsi rozhodně nebyla), moc hrubé a koketní. Řekl jsem proto raději:
“To tady – Lucie – nám může leccos osvětlit, její znalosti ruské literatury jsou famózní.“ Sám jsem se zastyděl za slovo famózní, protože to v tu chvíli znělo stejně potupně, jako kdybych ti býval řekl Lucko. Ty jsi ale odložila cigaretu a nabídla jsi ostatním, že vybereš nějakou další láhev vína.

Žít se spisovateli je nelehké, postupem času se stanete z objektu zájmu objektem zkoumání. Jelikož dodnes vůbec nevím, proč jsi na mou otázku, zda spolu budeme chodit, po několika měsících urputného naléhání, nakonec odpověděla ano, nevím ani, zda má nějaký důvod, že jsem součástí většiny tvých příběhů. Co vím ale naprosto přesně je, že jsem si nikdy víc nepřál být součástí něčího života, tak jako tvého, a že tvoje ano bylo mou největší životní výhrou.

Poprvé jsi se podrobila sebereflexi (na mé důrazné doporučení) po pár měsících našeho vztahu. A co jsi zjistila? Že je to s tebou těžké, ale míru tvé dokonalosti musí vyvažovat nepodstatné hlouposti, se kterými se zajisté naučím žít, protože už to skoro umím. Asi jsem opomněl zmínit, jak zbožňuji tvou bezbřehou výmluvnost.

To by nebylo vánoční pečení, aby během něj nevyvstala nějaká komplikace. Letos to nebylo nic menšího než neztuhnutí čokolády na perníčkách. Jelikož jsi se rozhodla počokoládovat celou polovinu várky a ještě jsi nevymyslela způsob, jak to spravíš, nezbývá,  než ti popřát hodně dobrých nápadů, které se ti budou hodit nejen při záchraně našeho předvánočního klidu, ale celý nastávající rok.


Má lásko, veselé Vánoce!


text od lisarah:


Ve druhé osobě

a) si můžeme zajistit nesmrtelnost (předáním genů)

Osobní zájmena

Nejdříve je . Narodím se, jsem.
Pak jsme já a ty. Zamilovaní, ruku v ruce, bok po boku.
Pak je on. Zázrak. Dítě. Moje a tvoje.

Nejopojnější my. Máma, táta, syn. Rodina.
Syn se žení. Na blahopřání píšeme Vy. Život utíká, sledujeme ho zpovzdálí.
Vnučky Rozárka, Natálie. Ony nám dělají takovou radost ve stáří.

b) můžeme vypravovat příběh (netradičně)

Ty

Ty víš, co chceš. Jdeš si za tím. Podplatíš úředníka. Podrazíš kamaráda. Svedeš svoji chybu na kolegu.
Ty víš, co chceš. A nebojíš se toho. Chceš mít rychlý kariérní postup. Být štíhlý a mít oblek šitý na míru. Peníze na účtu, luxusní auto v garáži a popíjet večerní drinky v nóbl baru.
Ty víš, co chceš. A co k tomu potřebuješ. Reprezentativní ženu, která ti bude dělat doprovod na firemních akcích. Loftový byt v centru Prahy, kde můžeš uzavírat kšefty. Vynalézavé milenky, které ti umožní odreagovat se.
Ty víš, co chceš. Věříš, že to dostaneš. Děláš pro to přece všechno. Cvičíš, manipuluješ, málo spíš, hodně slibuješ.
Pár let ti to vychází. Pak přijde stopka. Všechno se zbortí. Někdo podrazí tebe. A už se vezeš. Přijdeš o byt, manželku, peníze, prestiž. Jsi nic.
K čemu to pak všechno bylo?

c) můžeme zažít lásku

Někdo tě miluje. Važ si toho.

Někoho miluj. O tom to všechno je.

**********
Na co se můžete těšit za týden? 
Na příště Lisarah zadala citát:
Začal jsem si myslet, že básně jsou jako lidé. Některé lidi jste dokázali rovnou odhadnout. Některé lidi zkrátka nešlo pochopit - a nikdy se vám to ani nepodaří.
(z knihy Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru) 

Žádné komentáře:

Okomentovat