V životě litujeme spíš toho, co jsme neudělali
Můj osud si mě našel. Ať na to věříte nebo ne, jsou chvíle, kdy si sáhnete na mokré dno svojí duše a objevíte tam - že jste pořád stejní. A pak přijdou ty dny, kdy si na to jen zvykáte. A najednou - je ticho.
To útěšné ticho. Jako v jeskyni. Slyším jen motorovku v dáli, kohouty a ševelení deště. Není tu signál. Hluboko v horách. Voda v jeskyni stoupá.
Pořád moknu. Už nemám jediný suchý kus oblečení. Ani boty. Pračky a hlavně sušičky jsou jen ve
velkých městech. A takové už jsme dlouho nepotkali. Dvacátý den prší.
V každé té mokré chvíli je kus vaší minulosti. Každá kapka na vás dopadá, až jste úplně promáčení a neuděláte s tím vůbec nic. Není kam utéct, není kde se schovat. Přes sebou. A duše schne velmi dlouho. Ale to už asi víte.
Možná jen do té jeskyně, kde hladina je stále výš a výš, až už máte vodu po pás. Jdete dál a dál. Voda je ledová. Trochu se bojíte, ale pocit vzrušení je mnohem silnější než strach. A věříte, že najdete cestu ven. Věříte, že se neztratíte.
Když zase spatříte denní světlo, jste bohatší. Bohatší o vědomí, že samota znamená jen tolik ticha, kolik dokážete unést a jeskyně pojme jen tolik vody, dokud se celá nezatopí. Že jít dál je povinnost, ne výsada.
A proto vím, že své cesty nikdy nezalituji.
text od lisarah:
V
životě litujeme spíš toho, co jsme neudělali
Lituji, že jsem se nenaučila pořádně
anglicky. (no dobrá, aspoň trochu)
Lituji, že jsem na střední nepřečetla
více knih z povinné četby. (to už prostě nikdy nedohoním)
Lituji, že jsem nechtěla nosit sukně, protože
jsem si připadala tlustá. (no, nebyla jsem!)
Lituji, že jsem se P. nikdy nedokázala
omluvit.
Lituji, že jsem nevěřila ve své sny a
nepracovala na jejich uskutečnění.
Lituji, že jsem nedokázala zjistit, co
chci studovat. (a tak šla na ekonomku - kde to nebylo špatný, bavilo mě to - ale
jaksi se tím nechci živit)
Lituji, že jsem víc necestovala.
(stačila by Evropa - vidět tak Benátky, Vídeň, navštívit levandulovou Provence,
odpočinout si ve Florencii, poznat rozpálené Španělsko...)
Lituji spousty věcí, díky kterým jsem
toho mohla zažít víc, být lepší. Ale víte co, je mi to vlastně fuk. Protože mám
to hlavní - spokojenou rodinu, zdraví všech a snad i čas ještě něco z toho
seznamu odškrtnout.
*********
Na co se můžete těšit za týden?
Na příště Lisarah zadala téma: Když nemůžeš, tak přidej!
Žádné komentáře:
Okomentovat