Téma 22: Sebepoznání ve třech slovech

text od Medy:

Sebepoznat se

Jak to začalo? Nápad mi vnukla stylistka, která nám v rámci workshopu dala za úkol charakterizovat náš styl třemi slovy. Nikdy by mě nenapadlo, jak je to těžké. Přestože už vím, co mám ráda, můj styl oblékání se v posledních letech jaksi stabilizoval (ve srovnání s pubertou ho lze označit za zmrtvýchvstání), nikdy jsem nepřemýšlela o tom, proč to mám ráda. Naučila jsem se tam pár věcí – člověk svým oblečením působí na lidi kolem, pokud si zvědomí, proč si obléká to, co si obléká a jak chce působit na okolí, může s touto informací báječně pracovat. A především – využít ji ve svůj prospěch. Zamýšleli jste se někdy nad tím, co si oblékáte na rande, na pohovor, na setkání s dlouholetými přáteli, v čem spíte – a proč?

Další aktivitou, která mi zase trochu pomohla poznat kousek sama sebe, byl úkol vybrat si deset nejoblíbenějších věcí „stálic“ ze své skříně a u každé si říci, proč zrovna tuhle mám ráda. Nijak se při tom neomezovat v asociacích. Zajímavé bylo, že slova, kterými jsem je označovala, krásně vystihovala mě samou – vyváženost, přívětivá barva, volný střih, svoboda, pohodlný materiál, rozevlátost, lehkost, nesvázanost, nabitá barva (žlutá), přímočarost, jednoduchost, rovnost, měkkost, mazlivost, přítulnost, květy, rozmanitost, romantika, čistota, spontánnost, rafinovanost, černá, přímost, nekonvenčnost... Něco v menších, něco ve větších dávkách, zkrátka, jak to zrovna den přivane.

Když píšu tenhle příspěvek, jsem doma, je večer a je to divné, přišpendlila mě nemoc, moje tělo si řeklo o odpočinek. A napadá mě „je to vlastně fajn, uvařit si zázvorový čaj, vlézt si do postele a psát, proč to nedělám častěji?“ S věkem se dostavuje plno překvapivých otázek a nejpřekvapivější je na nich vlastně to, že si je začneme klást my samy.

Poznávat se skrze styl a vnímání módy je zábavné. Poznávat se skrze život může být taky. Často je to ale především nelehké. Rozhodla jsem se pracovat na sobě samé. To rozhodnutí jsem učinila už před lety. Konkrétní formu mé snažení však dostávalo až časem. Dnes mi k tomu slouží techniky, které jsem se naučila jako je pravidelné zaznamenávání, sebekoučování (pro mě to znamená „být k sobě poctivý“), bezpečné experimenty, analýza mých pocitů a plno dalších věcí, co mění můj život k lepšímu. Někdy příště vám o nich můžu říct víc. Pro dnešek začneme jednoduchým úkolem: Jaká je největší otázka, kterou si v současné chvíli pokládáte?

Já vám svou prozradím. Vím, že odpověď na ni mi může zásadním způsobem změnit život: Co jsem já a co jen romantická představa o mně samé? Když jsem v sobotu asi podesáté viděla Půlnoc v Paříži, trochu mi zamotala hlavu tahle myšlenka - abych byla spokojená v životě, který žiji, musím se vzdát iluzí a jednou z nich je možná to, že bych někde jinde byla šťastnější než jsem tady.

text od lisarah:

Tři slova a Já

Strach a smích.

Naděje a pláč.

Láska a úzkost.

Jaká jsem?

Kdo jsem?

Celý život v tom tápu.

Nesnáším (a nevěřím) psychologickým poučkám a seberozvojovým knížkám.

Nepracuji na sobě podle rad, ale intuitivně.

Nemám návod. Ani k sobě, ani k druhým.

Vím, že se vidím jinak, než mě vnímá okolí.

Jsem já to, co si myslím. Nebo to, co si myslí okolí.

Může být oboje zároveň pravdou?

Nevím.

Vím, že se snažím být dobrým člověkem. Lepším než jsem. Překonávat se.

Často selhávám. Občas to vyjde. Jediné co můžu říct, že se fakt snažím.

Nepřenáším na druhé své problémy, jsem milá a usměvavá.

Krásu, útěchu i naději hledám v maličkostech.

Mám ráda svět příběhů.

Medo, můžu tohle považovat za svoje tři slova, co nejsou třemi slovy?

**********

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Lisarah zvolila citát, který má sloužit jako motto textu: 
Vypravování odhaluje smysl všeho, aniž by se dopustilo špatné definice. — Hannah Arendt

Téma 21: Seznamy

Text od lisarah:

Mé seznamy

Rozhodla jsem se psát o maličkostech, protože nemám odvahu vyslovit svoje velká očekávání a přání, a taky proto, že si myslím, že maličkosti ten život vytváří a k těm velkým věcem nás krůček za krůčkem přivádí. Minimálně u mne tomu tak je.

Třicet věcí, na které se v životě těším:

1) Až si konečně koupím Nový prostor (sbírám na to odvahu už několik let, ale stále nemohu překonat ostych k někomu přijít a koupit).

2) Na dobu, kdy přijdu na to, že vařit není největší ztráta času na světě.

3) Na ty dny, kdy vydržím bez tabulky čokolády, celých kolonád a jiných sladkých nesmyslů.

4) Až si poprvé přečtu svoje slova na vytištěném papíře (časopis, kniha).

5) Až se konečně naučím nakupovat si boty. Zimní, letní, jakékoliv. Posledních deset let chodím skoro bosa v rozpadajících se hrůzách.

6) Že až si přečtu Harryho Pottera, muž přestane říkat: To si musíš přečíst. Já ti závidím, žes to ještě nečetla.

7) Těším se, že budu mít tolik času, abych si přečetla sedm dílů Harryho Pottera.

8) Těším se, že si budu myslet, že mám tolik času, abych si přečetla Harryho Pottera a přitom mi neunikly jiné skvělé knihy.

9) Těším se, až dokážu efektivně využívat svůj čas. Méně bezcílného brouzdání na internetu, větší koncentrace na právě čtenou knihu.

10) Těším se, až dodělám pedagogické minimum a vezmu ty štosy papírů z pedagogiky, didaktiky a psychologie a předám je Medě (Teď si to užívej ty:-).

11) Až objevím, čím se chci v životě opravdu živit.

12) Až se dokážu uživit svojí vysněnou činností.

13) Až si zase zaplavu v moři. Miluji průzračnost, slanost, modrost vody. Prorážet hladinu dlaněmi. Písek na pláži. Vzduch. Být na dovolené.

14) Až se zase napiju své drogy - coca coly. Zatím abstinuji přes tři měsíce. Dá se to, ale svět  je takový...nebublinkový.

15) Až si pořídím nové oblečení na léto. A nějakou pěknou kabelku. A taky....ale to už neprozradím.

16) Těším se na volné léto, které věřím, bude jedinečné. Na opékání buřtů a na to, až si u našich lehnu do lehátka pod třešeň.

17) Až budu psát - víc, líp..ještě víc, ještě líp.

18) Na to, až půjdu někomu na svatbu (zatím mi tenhle zážitek chybí!).

19) Až mi lékařka řekne, že už mám všechny zuby opravené a že teď už to bude dobrý.

20) Až mamka přijede do Prahy a zase si uděláme holčičí program.

21) Na to, až mě na twittru bude sledovat 1000 lidí.

22) Až si příští rok nebudu muset kupovat nové plavky, protože si řeknu, že ty co mám od 15 jsou furt dobrý.

23) Na všechny chvíle, co strávíme s mým mužem.

24) Na každou vzpomínku, která mi vyvolá úsměv na tváři.

25) Na všechen ten smích, který vyvolám v jiných lidech já.

26) Až zase půjdu na balet. Jak já bych šla na balet.

27) Musím si pořídit baletní sukénku! A růžovou. Když úlet, tak pořádný.

28) Až navštívím další zajímavá místa a země. A na to čím mě obohatí.

29) Na květiny, co dostanu jen tak pro radost.

30) Na to, co život přinese.

(Kdoví, jak moc odlišně by vypadal tento seznam, kdybych ho psala za půl roku?)

Třicet věcí, kterých se bojím:

Je jich dost (od vosy v místnosti po strachy o zdraví mému srdci blízkých lidí) a mám strach o nich psát. Bojím se, že je tím jen přivolám. A tak porušuji zadání a druhou část nechávám nevyplněnou:

1)

2)

3)

4)

5)

.

.

.

.

.

.

(Na to, že jsem zvolila tohle zadání, tak mě to dost potrápilo. Ještě, že teď zadává Meda).

Text od Medy:

30 věcí, na které se v životě těšíte

Když jsem dostala tento zajímavý úkol, první, co mě napadlo, bylo, proč jsem si něco takového nesepsala už dávno. Vymyslet dvakrát třicet věcí byla nakonec pořádná fuška. Ale rozhodně to stálo za to.  Zkuste to! A pokud máte pocit, že jste ve slepé uličce, odpovězte si i na otázky - co děláte proto, abyste těch věcí, na které se těšíte, dosáhli a naopak, co děláte proto, abyste ty, kterých se obáváte, eliminovali?

1.       Na svou jižanskou svatbu, na celou rodinu pohromadě

2.      Až budu sedět u okna v kuchyni a dívat se na Zříceninu, pozorovat jak se tetelí vzduch nad horkými kameny, jak se žlutě zelená tráva na zahradě, jak se venku honí koťata a v rukách narovnám hřbet té mé malé knihy („Narovnej hřbet má malá kniho a dýchej z plných plic“)

3.      Až každé ráno zahlédnu tvé malinké milé vrásky, co spolu s Tvýma veselýma očima prozrazují, že ses narodil pro šťastný život

4.      Na promilované noci a dny

5.      Na doteky a polibky, při kterých se mi podlamují kolena

6.      Na východy slunce ve vlahém oparu okrouhle zvlněné krajiny vinohradů. Na ranní kávy v ty dny, kdy se mi podaří vstát dříve, než se slunce docela přehoupne přes horizont

7.      Na svoje děti, na vůni jejich vlasů, na něhu, na to, jak budu bezradná, až se jim budu snažit předat zkušenosti, které se předat nedají, jak je budu milovat, až mi bude štěstím pukat srdce

8.      Na shledání  s dobrými přáteli a večery s dobrým vínem

9.      Na stovky vzletů a přistání, výletů a návratů, vůni pralesů, hor a moře, mokré čerstvě posečené trávy doma

10.  Papírovou vůni novoty mé první vydané knihy, té z obchodů s nábytkem

11.   Až v obchodě s nostalgií najdu ušák, jako mívala moje babička, nechám ho znovu očalounit a natřu mu nožičky. Postavím ho před knihovnu na chlupatý koberec

12.   Jak si lehnu do trávy nebo do písku a budu poslouchat hudbu a nechám se unést někam, kam umím doplout jen já sama se sebou

13.   Až budeme tančit

14.   Až se naučím francouzsky

15.   Až si ostříhám vlasy nakrátko

16.   Na řízky s bramborovým salátem od svého tatínka

17.  Na rychlou jízdu na motorce

18.   Až najdu svůj směr a vydám se jím

19.   Až pochopím, že nemusím všemu rozumět

20.  Na vynálezy příštích dnů

21.   Na všechno, co se ještě naučím

22.  Na huňatý kožich mého kocoura

23.  Na všechny ty knihy, které přečtu, divadelní hry, opery, balety a taneční představení, která zhlédnu, na home made umění, na inspiraci

24.  Až odejdu z téhle práce

25.  Až si pořídím Mini Coopera

26.  Až dodělám doktorát

27.  Na své první vnouče

28.  Na poklidné stáří u plotny

29.  Na svou zlatou svatbu

30.  Těším se na shledání s těmi, co už tu nejsou

30 věcí, kterých se bojíte

1.    O zdraví a blaho svých blízkých

2.   Osamění

3.   Nemoci, chřadnutí

4.   Výšek na rozhlednách, co se pod nohama pohybují jak ledové kry a nutí nás balancovat.

5.   Rozchodů

6.   Jedovatých pavouků a hadů

7.   Bezmoci

8.   Lží

9.   Zrady

10.  Nevěry

11.   Rakoviny

12.   Ztráty paměti

13.   Zlých lidí

14.   Hororů

15.   Divných snů

16.   Kritiky

17.  Neúspěchu

18.   Neschopnosti rozhodnout se

19.   Maloměšťáctví

20.  Nudy

21.   Hlouposti

22.  Planých slibů

23.  Demagogie

24.  Války

25.  Že se o sebe nedokážu postarat

26.  Že nebudu moct mít děti

27.  Že přežiju svoje děti

28.  Bolesti srdce

29.  Že neexistuje žádný příslib

30.  Bojím se, že potom už není nic

*******

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Meda zvolila téma: Charakterizuj se ve 3 slovech aneb jak se sebepoznat (pokud k tomu bude nějaký pěkný instruktážní popis sebepoznání, jedině dobře;)

Téma 20: Tady a teď

text od Medy:

Tady a teď

Byl patologicky nesmělý a to tě zmáhalo. Potřebovala jsi muže, který by tě vyvedl z toho bludiště. Oprava – potřebovala jsi muže. Mnohdy hystericky hodně mluvil a jindy zas mlčel. Nejčastěji však spočinul v nesnesitelně dlouhé zamlklosti. A udržoval tě tak v příšerném chaosu. Vyčkávání. Zákeřně dlouhá pomlka. A aniž by to věděl, bylo to od dob tvého dětství to nejhorší, co ti mohl udělat – mlčet.

Zamilovala ses. Spíš do představy, než do člověka z masa a kostí. Na pocitech to ale nic neměnilo.

„Jako by člověku odebrali řidičák na vlastní tělo.“ Až přespříliš ses soustředila na to, jak co děláš – jak píšeš, jak piješ, jak intonuješ, jak nakláníš hlavu. Až mnohem později pochopíš, že vlastí fyziologii se nelze vzepřít. Do té doby se hodně natrápíš se svým tělem, které ti bude v dobách zamilovanosti především překážet. Tělesná schránka bude jako v tlakové komoře, nezávislá na tvé vůli. Všechno v tobě se bude rozpínat a tlačit na orgán, který právě v těch chvílích budeš nejvíc potřebovat – na plíce.

Nakonec se s ním rozejdeš, protože si na jeho oslavě narozenin všimneš, že je příliš mladý, a že vize skutečného života byl jen optický klam. Budeš zklamaná. Asi tak čtyři dny. Pak se vzchopíš. A budeš zkušeně dál uplatňovat pravidlo „tady a teď“, jedinou poučku, která když protnula Tvou cestu, stala se jedinou skutečně fungující strategií tvého života.

Tady a teď

Soustřeďte se na přítomnost tady a teď, neboť jedině zde je to nejlepší řešení.  Tím, jak žijeme přítomnost, si tvoříme naši budoucnost. Proto, chcete-li něčeho dosáhnout „potom“, dělejte to již „teď“. Velká část naší pozornosti ulpívá v minulosti, hlavně díky našim negativním zkušenostem, kterým jsme neporozuměli. Vytváříme si tím strach z budoucnosti, kterému věnujeme velkou část naši pozornosti.

Soustřeďte se proto na přítomnost, neboť minulost je pryč a budoucnost je sen. Zůstanete-li v přítomnosti, můžete vidět realitu takovou, jaká skutečně je a ne očima vašich obvyklých očekávání, či strachu z budoucnosti. Zpracujte svoji minulost, vytáhněte vše nepotřebné a nechte odejít všechny nepříjemné pocity tím, že změníte postoje, které vám neslouží. Udělejte si plán, jaký chcete mít život. Jděte a dělejte to! Žijte tady a teď, neboť tím vytváříte svoji budoucnost. Buďte v přítomnosti, neboť tam je největší pravda o vás. ^{Karty úspěchu, Z. Jordánová}

text od lisarah:

Jsem. A co ty?

Jsem

Jsem teď

Jsem teď tady

Jsem teď tady pro tebe

A

A kde

A kde jsi ty?

Nečekáš

Nehledáš

Nestojíš

O mne

O nás

O náš svět?

Jsem teď tady pro tebe

Jsem teď tady

Jsem teď

Jsem

**************

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Lisarah zvolila téma, které Jana Šrámková zadává svým studentům:
Napište seznam třiceti věcí, na které se v životě těšíte, a třiceti, kterých se bojíte. Může jít o konkrétní plány i zcela hypotetické situace, o kterých netušíte, jestli nastanou. 

Téma 19: Bezbarvost

text od lisarah:

Bezbarvost

Je ráno. Prší. Šedo. Zastávka.

Dívka v modrých balerínkách, které promáčí. Žena, kolem čtyřicítky, na hlavě melír, nad ním deštník. V modro bíle pruhovaném polo tričku kluk s vysoustruženou postavou. Pán, co zrovna nekouří, ale cigaretový dým ho obklopuje.

Kdo z nich jsem já?

Nikdo. A přece všichni.

Jsem jen další lidská postava, co stojí, čeká, mokne.

Někam jedu, protože musím.

Moknu, protože prší.

Připadám si jako loutka, co v ní života není.

Jsem bezbarvá. Jako ty.

Nemám deštník. Nechávám se deštěm hladit po tvářích.

Přijímám kapky na očistu.

Jsem bezbarvá. Nemám cíl. Nemám chuť mít cíl.

Nesvedu víc než tu stát.

Je večer. Zima. Mlha. Zastávka.

Dívka, havraní vlasy, květované šaty. 

To jsem prý já.

text od Medy:

Bezbarvost

Bezkrevné rty

Anemická

Dobré ráno

Má krásko

Básnířko zádumčivá

Lháři

Zmetku

Černočerná tma

Tvého obleku

Zbabělče

Dobrou noc

**************

Na co se můžete těšit za týden? 

Na příště Meda zvolila toto téma: Tady a teď